Průmyslovka v Liberci po sloučení: nové dílny, technologie a spojení s firmami

Sloučení dvou tradičních libereckých průmyslovek patřilo před třemi lety k nejdiskutovanějším krokům regionálního školství. Průmyslovka Liberec dnes vedle strojírenských, elektrotechnických a IT oborů nabízí navíc textilní vzdělávání, které má v regionu dlouhou historii. A postupně mění výuku, modernizuje zázemí a víc a víc propojuje studenty s akademickou a komerční sférou.

Když Jaroslav Semerád vstoupil v roce 2023 do budovy bývalé textilní průmyslovky, čekalo ho nemalé překvapení.

„Byl jsem trošku v šoku. Tamní dílny a vybavení toho měly za sebou už celkem hodně,“ vzpomíná ředitel školy. Odborná komise tehdy označila většinu původních strojů za historické exponáty – a o rok později je předala Národnímu technickému muzeu.

Debata kolem spojení škol byla bouřlivá. Pro část veřejnosti představovala textilka důležitý symbol libereckého průmyslu. Jiní ale upozorňovali, že samotná tradice obory nezachrání. Semerád dnes říká, že bez sloučení by oděvnictví ani textilnictví pravděpodobně nepřežilo.

„Na jednání krajského zastupitelstva jsem tehdy slíbil, že se je pokusíme udržet. Hrobařem textilního vzdělávání jsem být nechtěl,“ říká dnes.

Na moderní vlákna moderní výukou

Liberec a textilní průmysl k sobě historicky patří. Značky jako Textilana, Litex nebo mnoho malých současných ateliérů a dílen netřeba představovat.

Jenže svět, ve kterém byli studenti celých 180 let připravováni pro klasickou textilní výrobu, už neexistuje. Produkci dnes zajišťují manufaktury v Asii a Africe, a české firmy jim cenou konkurovat nemohou.

Textil ale z regionu nezmizel. Šanci mají hlavně výrobky s vyšší přidanou hodnotou: funkční tkaniny pro průmysl či zdravotnictví, nanovlákna s povrchovou úpravou – po tom všem poptávka stále roste. A právě k jejich výrobě posouvá škola výuku.

„Naši absolventi musí rozumět přádelnictví, pletařině nebo tkalcovství. Stejně tak je ale třeba, aby se orientovali ve strojích, programování, automatizaci a robotice. Technologie a stroje tvoří zhruba dvě třetiny jejich odborného profilu,“ popisuje ředitel.

A doplňuje: „Ani u oděvnictví nechceme stavět výhradně na kreativitě a návrhářství. Jdeme cestou technologií, materiálů a praxe. Studenti se proto učí, z čeho se oděv vyrábí, jak se materiály chovají a jak do výroby vstupují chemie nebo digitální návrhové nástroje.“

Důležitým partnerem školy zůstává Technická univerzita v Liberci, především Fakulta textilní, na kterou mohou absolventi textilnictví plynule navázat i při dalším studiu. „Tato spolupráce by měla zajistit co nejlepší pokračování studia pro naše studenty. Fakulta nám přislíbila i možnost využívat svůj strojový park,“ popisuje ředitel školy.

Lyceum přivádí k technice i nerozhodnuté studenty

Klasické učební obory průmyslovky už tradičně staví na znalostech blízkých praxi. V elektrotechnice se studenti dostávají k řídicím systémům, internetu věcí, automatizaci a robotice. Ve strojírenství škola rozvíjí konstrukci, CNC, CAD a CAM systémy i mechatroniku. A na IT oborech se kromě programování „operuje“ s kybernetickou bezpečností, počítačovými sítěmi a datovou analýzou.

Od roku 2024 škola nabízí také technické lyceum, obor na pomezí průmyslového vzdělávání a gymnázia. Má přilákat technicky zaměřené studenty, kteří si v patnácti letech ještě nechtějí vybírat mezi strojařinou, elektrotechnikou, IT nebo textilem. „Máme zkušenost, že děti přicházející na lyceum nerozhodnuté často pak pokračují některým z technických směrů,“ říká Semerád.

„Máme dobré studenty, ale musíme je zaujmout, motivovat a dát jim zadání, která pro ně mají smysl. Proto měníme i způsob, jakým učíme. Potřebujeme, aby byli učitelé aktivnější, nebáli se nových nástrojů a dokázali studentům ukázat, k čemu jim technika v praxi bude,“ říká Semerád.

Škola proto posiluje digitální nástroje, pracuje s umělou inteligencí a zapojuje studenty do projektů, soutěží i aktivit, které je propojují s reálným prostředím firem a start-upů. Sám ředitel ale připouští, že změna není okamžitá. Část učitelů je zvyklá učit postaru a nové nástroje přijímá opatrně.

Spolupráce s firmami jako přirozené pokračování výuky

Důležitá je podle Semeráda spolupráce s komerční sférou. Škola každý rok pořádá tzv. burzu firem, kde studenti technologických oborů hledají odborné praxe a navazují kontakty s budoucími zaměstnavateli.

Úspěchy sklízí také v TechStarteru, který pořádá Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Půlroční intenzivní program propojuje školy a průmyslové podniky a nabízí k řešení výzvy z reálné praxe. V letošním ročníku navrhli studenti Průmyslovky pro minkovický závod Preciosy systém měření tloušťky chromové vrstvy pokovů skleněných komponentů.

U textilního a oděvního zaměření se podobná síť teprve rozvíjí. První vlaštovkou je partnerství se značkou CityZen. V jejích dílnách studenti navrhli a vyrobili limitovanou kolekci šál a nákrčníků, která šla do předvánočního prodeje. V praxi si tak vyzkoušeli, zda jejich produkce obstojí i mimo školní učebny – a kterými etapami je třeba projít, než se výrobek do obchodu dostane.

Žáci průmyslovky rozvíjejí podnikavost i skrze angažmá školy v inkubátoru Lipo.ink. V jeho prostředí se studenti učí uvažovat o svých nápadech, přemýšlet o zákaznících a projektech a převzít odpovědnost za výsledek.

„Rád bych, abychom trochu víc podporovali start-upy. Teď se dokonce rýsuje možnost založení školní firmy. Naším cílem není udělat ze všech studentů podnikatele, ale chceme, aby dokázali převzít iniciativu a nebáli se něco dotáhnout do konce,“ říká Semerád.

Podnikavý duch se ukázal i na akci Liberec Ideathon, kde školní tým získal v roce 2024 hlavní cenu za návrh výukové aplikace pro iQLANDII. „Líbí se mi styl práce, kdy studenti dostanou zadání z praxe a podle něj vymýšlejí projekt. Ale ne do šuplíku. Takový přístup je mi blízký,“ dodává.

Průmyslovka chce měnit výuku i díky zkušenostem ze zahraničí a i s tím jí pomáhá Agentura regionálního rozvoje. Během realizace projektu ‚Do we teach the same way?‘ vyjeli čtyři učitelé do partnerských škol na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, kde sledovali hlavně výuku IT, kybernetiky a robotiky. „Nově navázané kontakty by měly umožnit lepší zapojení do mezinárodních projektů nebo soutěží,“ uzavírá Semerád.